Magazín

Jak se fotí svatby ve Švýcarsku

Ludvík Daněk - www.abride.photo, www.hochzeitsfotograf-ludwig.com

Švýcarsko je krajina s malebnými jezery a alpskými velikány. Švýcaři milují své kulturní tradice a hrdě stojí na své zemi. Je to taky multikulturní národ. A to samo o sobě slibuje různorodost svatebních tradic.
I když svatby probíhají téměř stejně jako u nás v České republice, nikdy nevíte, co můžete čekat. Je to dáno také více podobami náboženství. Takže v kostele vás nepřekvapí ani živá rocková muzika.
 

První svatba jako zakázka
ve Švýcarsku

To bylo někdy v roce 2014. Fotky se povedly a kolotoč se rozjel. Měl jsem štěstí, když mi po čase nabídl místo svatebního fotografa velmi vyhledávaný svatební fotograf pan Frank Hedrich a já fotografoval svatby v jeho týmu. To množství fotografovaných svateb mi pomohlo hodně pochopit, jak Švýcaři fungují a jak si udržet zákazníky. Za to jsem moc vděčný. Ale touha po seberealizaci nakonec zvítězila a já se osamostatnil. Tehdy vzniklo AbridePhoto, možnost svobodně fotografovat svatby nejenom ve Švýcarsku, ale i v Česku a různě v zahraničí.

Jaké jsou Švýcarské svatby?

Jsou o malinko jiné. Švýcaři se rádi baví a umí se bavit, ale ne tak jako třeba na našich svatbách, jsou prostě konzervativnější. Hladinu emocí směřují přesně tam, kde je potřeba. Co například v Česku není tak rozšířené, je vřelé objetí s přátelskými polibky na tváře. A to se na Švýcarských oslavách děje při shledání, pak při gratulacích a také při odchodu domů. Pro fotografa lov emocí. Navíc tři polibky, což dává čas precizně zaostřit.

Na úřadech i v kostele

Úřední svatby, které se konají i několik týdnů před svatbou církevní, jsou celkem stejné jako u nás. Zato v kostele to bývá někdy dost zajímavé. Někdy klasická bohoslužba, ale už jsem zažil i pořádný reformní rockový nářez. Pro mě jako fotografa jsou to vítané změny. Asi mi dá za pravdu více fotografů, že hodinu a půl dlouhá mše je až moc pro fotografování.

Už od příprav

Často fotografuji přípravy svatebního páru, ale není výjimkou, že začínám až u obřadu v kostele nebo stylizovaným fotografováním svatebního páru. Víceméně tak, jak je to pro fotografy obvyklé snad všude. Stalo se mi také, že jsme svatební den začínali v rozkvetlém sadě a skončili o 1000 metrů výše po kolena ve sněhu. Nebo osamocený kostelík na zelené louce, říkám si tak tady bude klid, a za půl hodiny fotím v helikoptéře nad Alpami.

Švýcarsko láká cizince

Fotografoval jsem i páry, co se za mnou přiletěli jen nafotit z daleké ciziny, jen protože se na nějakém místě ve Švýcarsku poznali. Například pár z Číny. Bohužel jsem nedokázal vysvětlit že, fotografovat v dubnu je pod Alpami sázka do loterie. Mezi vločkami sněhu, ale zvládli jsme to.

Tahitská romantika

On Tahiťan v uniformě francouzské policie, ona tahitská kráska. Sympatický svatební pár mormonské víry. Do jejich chrámu mě nepustili, tam smí jen zasvěcení. Fotografování venku jsme si náramně užili a já dostal krásný tradiční dárek. Tradiční tahitský náhrdelník z mušlí.
 

Ve Švýcarsku jsou legální i homosexuální sňatky. Takže, pánové nebo dámy... nyní dlouhý polibek prosím".
 

Jiný je přístup

Švýcaři chtějí kvalitu a jsou připraveni za ni hodně zaplatit. Když už si vás zvolí za svatebního fotografa, jste brán jako umělec, a tak se k vám i chovají. Tady nevyhrávají levnější nabídky! Ba naopak! Moc levné služby jsou brány jako nedůvěryhodné!
Další věci je komunikace. Ještě se mi nestalo, aby mi svatební pár neodpověděl. Pokud si vyberou jiného fotografa, nebo jim nesedí moje nabídka, vždy slušně poděkují a napíšou omluvu. Nenechají mě zbytečně čekat. To bohužel v Česku tak dobře neumíme. Úplně nejlepší pro rozvoj fotografa je zpětná vazba. A ta je vám většinou poskytnuta.

Já velmi děkuji za tu možnost fotografovat svatby v zahraničí, ale musím říct, že ty naše moravské a české svatby mě baví víc a vždy se na ně moc těším.