Fotografové - profesionální fotograf k Vašim službám

 

Magazín

   


Jak se vybavit na focení do divoké přírody

Jan Mejsnar

Focení divoké přírody je jistě neuvěřitelný koníček, který modernímu člověku přinese nečekané zážitky. Moderní fotografové ale často zapomínají, jak neuvěřitelně málo stačí k tomu, aby někde v divočině nečekaně trávili noc. Doslouží jim nějaká jejich navigační GPSka, odejde jim baterka v autě + zapomenou dobít mobil, natáhnou si sval, rozbije se jim poslední inzulin, nebo šlápnou při přecházení potoka na sklo/konzervu a nebudou moci udělat krok (autor článku viděl na vlastní oči na svých cestách)…

Na jaké věci je tedy třeba pamatovat, jestliže chcete ještě vidět svoji rodinu a přátele?

1. Navigace


Základem jsou samozřejmě dobré mapy vašeho bezprostředního okolí. Kromě GPS a vašeho mobilu noste i mapy papírové (v nepromokavém plastovém ochranném pouzdře), jelikož technika obsahuje stovku součástek (kompas jedinou) a nedá se na ní vsadit život. Navigovat se podle mraveniště a mechu je krajně nespolehlivé, takže raději si počkejte na Velký a Malý vůz a Polárku, jenž vám sever ukáže zcela spolehlivě.

 

Často se stává, že se vám v přírodě vybije baterie v mobilu. To však snadno vyřeší powerbanka pro iPhone, ze které snadno svůj jablečný telefon opět dobijete. Powerbanku si na cesty tedy rozhodně nezapomeňte přibalit.

Cestička v Dolomitech (foto Michal Němejc)

Kromě turistických map v mobilu nejen v Dolomitech oceníte často mnohem podrobnější papírové mapy


2. Přístřeší


Je třeba důkladně zvážit, jestli energii zamýšlenou na stavění přístřeší (anebo zda je jeho stavba vůbec za aktuální situace potřeba) pro vás nebude lépe vydat účelněji jinde a jinak – kupříkladu na cestu zpět k lidem. Navíc, pokud si člověk opravdu hlídá oheň a má dost dřeva (to jde snáze aspoň s miniaturní sekerkou u pasu), tak jej krátkodobě nepotřebujete ani v -20°C.

Člověk má sklony ve stresu dělat špatná rozhodnutí („Tady za tím stromem přece byl potok, když jsem šel ráno, ne?“), takže sedněte si, pokuste se uklidnit svou rozháranou mysl a zaostřit na to, co je pro vás skutečně nyní priorita: opuštění místa, oheň, přístřeší, voda, jídlo, … A podle toho se pak zařiďte. Většinou je u nás problém i to, že má člověk oblečené něco z bavlny, je vystresovaný, zpocený a rychle prochládá (i na jaře a v létě se dá solidně prochladnout!). Bavlněné věci tedy noste jen do skutečného horka, protože drží vlhkost a dobře vás chladí v létě.

Určitě se však může hodit i tenká hliníková fólie (když někam spadnete do ledové vody), popřípadě pončo proti dešti – to vám stačí natáhnout mezi stromy Paracordem a rázem máte nouzové přístřeší, do kterého neprší.

3. Železné zásoby a znalosti po ČR


Mít v záloze vysokokalorické věci není na škodu. Cílem zde není nic zdravého ani přehnaně gurmánského, ale věci, co vás udrží v chodu (tuk má nejvíce energie jak známo – zhruba dvojnásobek proti cukrům i proteinům). Pokud máte rádi ryby, vezměte si konzervu (a jde-li vám o skutečné přežití ledové nocí, vypijte i tuk z ní – tělo pracuje na jeho trávení a vám bude tepleji). Všelijaké čokolády a energetické tyčinky jsou OK, nicméně pamatujte i na nějaké to ovoce (jablko) a sušené maso či salám, kdybyste někde museli chvíli zůstat, než vás najdou (jídlo vás uklidní + dodá vám čas a energii na zvážení dalšího postupu, čímž ale určitě nechceme naznačit, že byste jej měli spořádat hned vše!).

Pokud jste skončili na naší straně hranic a znáte místní jedlé houby, dobré pro vás. Kdyby věci byly skutečně zlé, pamatujete, že jedlé je i lýko většiny našich stromů (bříza, smrk, jedle, borovice – v jehličí mají jehličnany navíc spoustu vitamínu C, jedlá je i Pampeliška a její kořen, Lopuch + kořen a listy z Kopřivy – ta se dá opéct přímo na ohni, čímž jednak odstraníte jehličky a za druhé je chutnější). Člověk přežije tři týdny bez trvalých následků na zdraví jen ze svých tukových zásob, takže opravdu se nemusíte bát, že byste v nouzi nemohli přečkat i nějakou tu zlomeninu nohy a pomaličku se po metrech sunout po rukou zpět k nejbližší civilizaci.

I když je dnes standardní nosit na pití předražené značkové plastové láhve podepsané nějakým podplaceným sportovcem, musíte myslet na to, že jedině sklo či ocel vám nabízí některé další vítané funkce (hliníkové nádobí nenoste v žádné z forem, i když je lehké – uvolňuje se totiž do jídla a nápojů – speciálně slaných polévek a jiných věcech s nenulovým pH – a pomalu vás otravuje): tak namátkou, lze si v něm přímo převařit podezřelou vodu z potoka/rybníka (horské potoky jsou u nás díkybohu pitné a čisté) nouzově a v uzavřené ocelové lahvi zase uchováte pár uhlíků snáze po celý den. Navíc u skleněné lahve od mléka za dvacku se zaručeně nemusíte bát (a tím méně řešit), jestli je „BPA-free“, je faktem i to, že když zapomenete nůž, právě skleněné střepy mohou posloužit jako použitelná náhrada nože.

4. Zažehnutí ohně


Jedna z nejdůležitějších věcí, která člověka dělí od zvířat, je to, že člověk dokonale ovládl oheň, bez nějž by samozřejmě nepřežil jinde než v tropech. Pokud jej chcete rozdělat zdaleka nejsnadněji, pořiďte si minimálně dvě spolehlivé cesty, jak to udělat. Dobrá volba je dát do malého pouzdra (co plave na vodě), pár sirek zakápnutých voskem (kvůli izolaci) + omotaných toaletním papírem (10 +/-) a 2-3 zapalovače.
Křesadlo začátečníkovi nelze doporučit. I když vypadá maximálně romanticky, kdo není zkušeným turistou, s křesadlem snadno oheň nerozdělá, natož aby na ně vsadil v nouzi svůj život.

5. Jak na signalizaci


Jestliže se vám skutečně stane, že se dostanete do úzkých, je potřebné nějak signalizovat okolí, že máte problém. Mezinárodním signálem pro SOS jsou tři věci nezvyklé pro aktuální prostředí vedle sebe – ale klidně i tři hvizdy z píšťaly (noste jednu v kapse a záložní na krku – člověk ve stresu snadno udělá hloupost a něco mu někde spadne do ohně, ze skály, či se jinak poškodí). V noci se samozřejmě nabízí tři ohně stejně vzdálené od sebe, tři kusy oblečení rozložené na skále nad vámi, na cestě poblíž z šišek vyskládané: „POMOC“ či „SOS“ a šipka k vám. Právě z tohoto důvodu je vhodné nosit vedle věcí maskáčových i něco pro případ, že chcete (potřebujete) být nalezeni.

6. Jak vyzrát na psychickou stránku věci?


Jak si již správně všimli kdysi v Římě filozofové, člověk je společenský tvor a vždy jím byl a patrně i bude. Počítejte tedy s tím, že v podobně situaci se přidá i strach ze samoty, smrti a že vás již nikdy nikdo neuvidí. To jsou emoce přirozené, ale příliš v nich neulpívejte, protože vám truchlení nad vlastním osudem nepomůže nijak zlepšit váš stav. Pokuste se tedy nějak zaměstnat svoji mysl užitečným způsobem – čtěte si atlas hub nebo jedlých rostlin z přírody a přemýšlejte, kde by tak co mohlo růst a jak se z toho všeho nejsnáze dostat…

 

Zpět na hlavní stránku

(c) Fotografové.info
Michal Němejc
michal@krasyprirody.cz

DALŠÍ WEBY: Prohlédněte si mé fotografie, toulejte se Prahou,
vyrazte na Kokořín, a nebo na dovolenou do Kalábrie.

Mapa Prahy, Prodej fotografií, Karlův most, Dovolená a Last Minute,
Fotografie, SMS Přání - Citáty, Krásy Čech, Osobní blog Tomáše Erlicha.