Magazín

Jak fotit svatbu

Petr Vopěnka - www.petrvopenka.com

Při každé svatbě cvaká kolem nevěsty a ženicha více fotoaparátů, ale jen jeden z nich patří svatebnímu fotografovi. Jaké to je být svatebním fotografem? Jak se fotí svatba? Rozhodně to není nic, co může dělat každý, kdo má náhodou na svatbě fotoaparát. Svatební fotograf musí cítit zodpovědnost za to, co dělá. Focení svatby nelze dělat způsobem „...dobře, tak já to zkusím“.

Svatby fotím od léta 2006 a tak mám pocit, že už mohu poučovat :) a doufám, že následující řádky mohou být pro někoho, kdo s focením začíná, zajímavé a třeba mu pomohou při focení jeho první svatby.

Před svatbou

Pokud je to možné, sejdu se s nevěstou a ženichem zhruba měsíc před svatbou. Dříve to nemá cenu, protože nejsou ještě jasné všechny detaily ohledně organizace svatebního dne, konzultuje se svatební výzdoba a svatební dekorace. Cílem takové schůzky není dohodnout se přesně na tom, jaké fotky budou svatebčané chtít vyfotit, ale jde především o to vzájemně se poznat. To samozřejmě odpadá, pokud fotíte svatbu kamarádovi nebo kamarádce. Ženich i nevěsta musí mít k fotografovi důvěru, a proto není dobré poznat se s nimi až ráno ve svatební den.

Pravidla hry

Zvláště pokud fotíte za peníze, je potřeba si předem vyjasnit pravidla hry. Všechny informace o focení mám na internetových stránkách. Přesto neuškodí pravidla zopakovat i na první schůzce. To se týká hlavně počtu finálních fotografií.

Focení svatebních příprav

Ze svatebních příprav je fotograficky nejzajímavější líčení a oblékání nevěsty. Ne každá nevěsta chce mít tuto fázi ve svatebním albu. Přípravy nevěsty jsou trochu intimní záležitost, ke které je třeba přistupovat s citem pro věc. Je potřeba najít rovnováhu mezi nutnou drzostí fotografa, jehož úkolem je získat ty nejlepší snímky, a nevěstiným prahem soukromí. Některá nevěsta vás pozve do svého pokoje sama ve chvíli, kdy se má převlékat do svatebních šatů, a některá hned na první schůzce řekne, že o focení příprav nestojí.

Příjezd nevěsty

Příjezd nevěsty na místo obřadu se semele velmi rychle a ve shonu. Většina svateb už v tomto okamžiku nabrala deset minut zpoždění a začínají vznikat zajímavé záběry nervózních svatebčanů.

Na svatbu nevěsta přijede ve vypůjčeném, nazdobeném, drahém, případně historickém autě. V tuto chvíli je takové auto na stejné úrovni důležitosti jako nevěsta, a proto je mu třeba věnovat náležitý kus pozornosti a několik záběrů z různých úhlů.
 

Následuje běh nahoru do schodů nebo dolů ze schodů a několik záběrů, které se většinou nedostanou do finálního výběru fotek do svatebního alba. Svatebčané se začnou řadit, hudba začne hrát a fotograf vbíhá do sálu jako první.

Svatební obřad

Jsou dva typy obřadů, církevní a civilní. I z hlediska focení jsou mezi nimi rozdíly. Při focení církevního obřadu se nesmíte pohybovat za farářem, takže pokud chcete vzít záběr z druhé strany, musíte obejít celý kostel. Na druhou stranu na to máte spoustu času. Církevní obřad totiž trvá minimálně hodinu, během které se jen vstává a sedá na židle. Civilní obřad jde ráz na ráz a všechno může být hotovo za 15 minut i s rezervou.



Jsou dvě věci, které jsou pro nevěstu s ženichem velmi důležité, a vy na ně máte pouze jeden až dva záběry. Jsou to výměny snubních prstenů a novomanželský polibek. Přesně kvůli těmto dvěma okamžikům zkontrolujte před focením nabití foťáku, případně blesku. Samozřejmě, že budete mít s sebou náhradní baterky, ale výměna baterek může trvat přibližně 10 vteřin a může to být právě těch osudných deset vteřin, kdy si výměnu baterek nemůžete dovolit. Další věcí je kontrola automatického ostření. Zkuste si, že vám autofokus i v ponurém osvětlení kostela či obřadní síně dokáže rychle zaostřit. Světla je v obřadních síních nebo kostelech velmi málo. To mě donutilo koupit si foťák, který mohu vyšroubovat až na 12800 ISO a objektivy se clonou 2.8 v celém rozsahu. Díky tomu nemusím mít strach o kvalitu fotek při ISO kolem 5000.



Kvalita fotografiích jistě leží jinde než drahém vybavení, ale pokud foťák při maximálním ISO 1600 signalizuje čas závěrky 1/8, tak bez blesku neuděláte nic než rozmazanou a zašuměnou fotku. Čili kromě zkušeností s focením je i vybavení důvodem proč si najmout profesionálního fotografa.

Gratulace

Při gratulacích fotím prvních pár gratulantů, mezi které patří ti, kdo jsou svatebčanům nejbližší, a pak se zaměřím na dění v sále. Při vycházení z obřadní síně nebo kostela je zvykem vrhat po novomanželech rýži, květiny apod. Bývá připraven jen jeden pytlík rýže a tak bývá rýžová kanonáda rychlá a intenzivní. Opět platí buď připraven.

V kostele fotím většinou na vyšší ISO (2000 – 4000). Vyhýbám se tak používání blesku, jelikož použití blesku eliminuje přirozené světlo a zcela odstraňuje pozadí fotky. To podle mě degraduje fotku, ale věřím, že na to mohou existovat různé názory.

Při přechodu z kostela musím myslet na přenastavení ISO zpět na minimum (v mém případě na 200), jinak se snadno stane, že ještě mnoho dalších fotek uděláte na 4000 ISO bez toho aniž, byste si toho všimli.

Skupinové focení

Někteří svatebčané přijdou jen na obřad. Při odcházení z kostela je třeba všechny varovat, že následuje skupinové focení. Jinak by se mohli rozprchnout. K tomu je nejlepší použít koordinátora svatby, kterým bývá zpravidla některý ze svědků. Koordinátor by měl všechny obejít a nasměrovat je na místo pro hromadnou fotografii.

Během svatby by se fotograf měl pohybovat kolem všech zúčastněných co nejnápadněji, ale skupinové focení je jediná chvíle, kdy musí všichni o fotografovi vědět.

Místo pro skupinovou fotku vybírám před tím, než svatba začne. Pokud se takové místo nachází venku na otevřeném prostranství, je třeba si upřesnit alternativu pro focení za deště. Pokud je jasné počasí, tak vybírám místo ve stínu, abych eliminoval ostré stíny ve tvářích a také musím počítat s tím, že během obřadu se stín ještě přesune podle toho, jak se pohybuje slunce. V nejhorším případě fotím i proti slunci, jen abych neměl stíny ve tvářích. V takovém případě je nutno náležitě přeexponovat oproti pozadí.



První jde skupinové foto všech zúčastněných. Skupinových fotek dělám zhruba dvacet až třicet, podle toho kolik je na svatbě lidí. Čím víc lidí, tím větší šance, že někdo z nich mrkne, podívá se jinam, shýbne se, schová se za člověka stojícího před ním, atd.

Další v pořadí je (nepovinné) foto kamarádů s novomanžely: nevěsta se všemi muži, ženich se všemi ženami. Po té začnou lidé zvolna odcházet.

Následuje fotografie rodičů a svědků, případně další menší skupinky.

Mezitím novomanželé odpovídají svatebčanům na dotazy: „a jak to tedy je teď? Kde se sejdeme? Vy teď tedy jedete na ten oběd? Když jsou skupinové fotky vyfoceny a dotazy zodpovězeny, je čas na portrétní focení samotných novomanželů.

Focení novomanželů

Na místo svatby dorazím většinou o půl hodiny dříve, abych si prohlédl okolí a rozmyslel si zákoutí vhodná jako pozadí pro portrétní fotky svatební dvojice.
 

Portrétní focení trvá většinou půl až tři čtvrtě hodiny a jde zpravidla o procházku parkem, historickým centrem městečka, nebo zámkem či hradem.

Vycházím z toho, že ani jeden z novomanželů není model, a proto se je snažím zachytit spíš v pohybu, kdy jsou přirozenější, než ve statických pózách. Většině lidí (včetně mě) se líbí „takové to rozmazané pozadí“, čili nízká hloubka ostrosti daná velkým odcloněním. Fotím tedy na prioritu clony se zafixovaným F2.8, ale hrozí tu nebezpečí, že se vám pohybující se nevěsta či ženich dostanou mimo zaostřené místo. Tomu lze zabránit, pokud máte na fotoaparátu funkci kontinuální zaostřování, která vám dokáže automaticky sledovat focený objekt. Pokud váš fotoaparát tuto funkci nemá, tak raději zacloňte nejméně na F4, abyste sice dosáhli rozostřeného pozadí, ale zároveň vám nevěsta neutekla z ostré zóny.



Po čtyřiceti minutách má nevěsta, ale hlavně ženich už focení dost a je čas přemístit se na oběd.

Svatební oběd

Pokud fotím i oběd, tak jen jeho začátek. Začíná to rozbitím talíře u vchodu a hned potom se přesunu ke svatebnímu stolu, abych vyfotil detaily jako jsou jmenovky, ubrousky, plné mísy a samozřejmě svatební dort.



Následují fotky postávajících a usedajících svatebčanů, přípitky, proslovy a potom knedlíčková polévka (ne všechny svatby jsou takto tradiční). Potom se zábava zvolna rozplývá a mnohdy je krájení dortu přesunuto na pozdější dobu, kdy už na svatbě nejsem. Pokud ne, tak focení právě tímto krájením dortu končí, případně se podaří ještě zachytit první tanec nevěsty. To už záleží na tom, na jak dlouho jsme byli dohodnuti.

Po svatbě

Na svatbě vyfotím asi 700 až 1100 fotek. Ty proberu na cca 300 ks, ze kterých udělám náhledy a pošlu je novomanželům, aby si vybrali svých 100 nejlepších fotek. Fotky se jim většinou líbí už i neupravené a rádi by je všechny, třeba i neupravené.

Tady se vyplatí mít vše dohodnuté už před svatbou. Fotky nad 100 ks jsou u mě za příplatek a pokud jsme si všechna pravidla vyříkali předem, nedochází k následnému lehkému rozčarování „ale my jsme si mysleli...“.

Všechny fotky upravuji, resp. každou fotku otevřu a zkontroluji kontrasty, vyvážení bílé, tónování, případně fotku oříznu. Portrétní fotky ještě dál upravuji lokálními úpravami jako jsou retuše, křivky, úpravy saturace atp. Všichni víme dobře, že prohlédnout 1000 fotek ze svatby kamaráda je utrpení. Proto je potřeba, aby fotek bylo tak akorát a aby byly kvalitní. Proto nedávám neupravené fotky a dávám si záležet více na kvalitě než na kvantitě.